Máslo versus ztužený tuk
aneb jak je to s cholesterolem

Máte jasno, pro co se rozhodnout nebo si nejste jisti? Myslíte si, že víte co zdraví spíše škodí a co prospívá? V dnešní době, nabité reklamou a informacemi o zdravé výživě, je nejeden z nás na vážkách, co je pro nás ze zdravotního hlediska ke konzumaci lepší, když informace jsou mnohdy protichůdné. Podíváme se, co nám je sdělováno například o dvou typech tuků, zástupci živočišné říše – másla a zástupci říše rostlinné – ztuženého tuku a jak to vypadá s cholesterolem.

Ztužené tuky

Vyrábí se částečnou hydrogenací rostlinných olejů. Ztužují se do podoby různě tuhých tuků jako margaríny nebo do měkčích podob umožňujících roztírání.

Jak nám bylo po mnoho let reklamami a zdravotní osvětou předkládáno, jsou prý zdravé, protože neobsahují cholesterol a napomáhají tudíž v prevenci kardiovaskulárních chorob. Ano, cholesterol neobsahují. Je to přínos pro naše tělo, pro naše zdraví? Jaká je pravda z dlouhodobých testovacích programů?

Při ztužování tuků dochází ke vzniku trans-mastných kyselin. Vzniklé trans-izomery mastných kyselin prokazatelně představují velké zdravotní riziko pro člověka. V čem? Paradoxně v tom, před čím nás dle vžitého názoru mají chránit. Jsou, dle dlouhodobých testů, právě důvodem pro vyšší výskyt kardiovaskulárních chorob včetně infarktů a také ve zvýšené míře jsou důvodem vzniku diabetu 2.typu. Aby se docílilo máslové chuti a barvy, přidává se do těchto tuků organická molekula Diacetyl. Diacetyl ale není pro člověka zcela bezpečný, je slabě toxický a jeho dlouhodobá konzumace s sebou nese možná zdravotní rizika.

Sice byla přijata celosvětová norma, dle které smí obsahovat ztužené roztíratelné tuky maximálně 1% trans-mastných kyselin a margaríny pro další průmyslové zpracování maximálně 5% trans-mastných kyselin, ale ani prokazatelně negativní dopad na zdraví při dlouhodobé konzumaci ztužených tuků výrobce neodradilo a asi ani neodradí, protože v dnešním světě cena a výdělek převyšuje nad zájem o lidské zdraví.

Máslo

Všem dobře známý mléčný tuk nezaměnitelné vůně a chuti přírody. Je přirozeným zdrojem cholesterolu, který každý lidský organismus nutně potřebuje ke zdravému fungování všech steroidních hormonů, buněčných membrán, k vytváření žlučových kyselin nutných k trávení tuků a hlavně je nutný k tvorbě a udržování nervových vláken.

Cholesterol není strašák, jak nám je předkládán. Cholesterol se do organismu dostává vstřebáním z potravy nebo si jej tělo syntetizuje samo. Doporučovaná celková hladina cholesterolu v séru je 5,2 mmol/l. V případě vyšších hodnot celkového cholesterolu je doporučována dieta s omezením příjmu cholesterolu. Dle výsledků testů a z praktických zkušeností se ale ukazuje, že ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu též bývají zaznamenávány u populace, jenž měla dlouhodobě hladinu cholesterolu pod doporučovaným limitem. Přímá souvislost není patrná. Je důležité zohlednění různých frakcí cholesterolu známých jako HDL (dobrý)a LDL (špatný) cholesterol a tím se řídit.

Od 60.let minulého století jsme byli přesvědčováni, že zvýšená hladina cholesterolu je příčinou kardiovaskulárních onemocnění. Od té doby bylo vyvinuto a farmaceutickými firmami vyrobeno kvantum léků snižujících a regulujících hladinu cholesterolu v lidském těle.

Po dlouholetém sledování účinnosti preparátů v terapii snižování cholesterolu u zdravých lidí nastává vystřízlivění. Ukazuje se, že tyto léky nepřináší výrazný užitek, že spíše způsobují nežádoucí problémy. A opět paradoxně, více než na vysoký cholesterol lidé stůňou na léčení proti němu, kdy některá léčiva již musela být stažena z prodeje.

Jaký tuk vybrat raději?

Biomedicína doporučuje dávat přednost rostlinným olejům, ale neztuženým. Z živočišných tuků pak tukům obsaženým v rybách a jejich omega3 mastným kyselinám. Jako významný, přirozený a pro organismus potřebný objevuje význam másla a sádla, jež je přirozeným zdrojem cholesterolu, důležitého pro zdravý vývoj organismu.

Jako malý návod může sloužit doporučení, kdy množství jedné polévkové lžíce dobrého, pravého másla denně je ideálním zdrojem potřebného množství cholesterolu a příjemné, přírodní chuti.

Je zajímavé, že dle studie z USA z roku 1997 při testování půl milionu mužů a žen, bylo prokázáno, že při pití malého množství alkoholu 1-2dl vína denně poklesl celkový LDL cholesterol a současně se zvýšila koncentrace HDL cholesterolu. Současně byl pozorován snížený počet výskytu kardiovaskulárních onemocnění a infarktu.

Vždy ale platilo a platit bude, že všeho s mírou a to jak s alkoholem, tak s tuky.

Více zajímavých informací nejenom k tomuto tématu se můžete dozvědět od prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc. a prof. RNDr. Jiřího Patočky, DrSc. z knihy "Doba jedová".